NOVINKY
Vítej doma, pane Sušenko
18.12.2020
Dneska jsem si dojela pro Vánoční dárek, za který moc děkuji tátovi, že mi ho ze 75 % zasponzoroval. Dárečkovi bude za pár dní 7 měsíců, jmenuje se Brownie Domino (m: Aukje Liebas, o: Bruce Domino) a je to shetland pony s PP, předpoklad KVH v dospělosti je kolem 100 cm. Pana Sušenku bych ráda, až z něj bude velký kluk, využívala do sportu - driving a vozatajský parkur. Tak snad se mu u nás bude líbit!
6 let s poníky
30.11.2020
Dnes jsme měli výročí 6 let s poníky. Za tu dobu už jsme měli společně spoustu chytrých i méně chytrých nápadů, jak mých, tak kluků. Letos jsem je například pokusila vzít na opratě "do páry" a musím říct, že se chovali docela slušně a šlo jim to. Sice jsme měli letos v plánu zkusit zapřáhnout tandem, ale kdo si počká, ten se dočká. Přeji nám minimálně ještě 6x tolik společných let plných všeho, co nás bude společně bavit, ať už to bude polehávání ve výběhu nebo závodění.
Vítejte doma, kočky
22.9.2020
Dneska jsem vzala poníky projít a mezi loukami se k nám na silnici pčidaly 3 koťata. Černá kočka, mourovaná kočka a černý kocour, očividně je tam někdo vyhodil, mňoukaly a došly za mnou až domů, tak tedy vítejte, snad se Vám tu bude líbit. Dostaly jména Blacky, Mia a Čert.
Je Pepa Pepa nebo Pepina??
16.5.2020
Ano, po půl roce jsme zjistili, že nemáme doma Pepu, ale Pipinu, protože samečci si jaksi netrhají chlupy a nestaví hnízda. Naše domněnka byla potvrzena odborným přezkoumáním Pepiny podvozku.
Taky jsme se už skamarádily, občas se přijde sama pomazlit, už se nás nesnaží zabít a neprokusuje nám ruce skrz naskrz.
Sbohem, Maxíku..
23.2.2020
Dneska nás opustil Max, vůbec nevím proč. Den předtím ještě zcela normálně, jedl, pil, kakal a byl veselý. Pozdravuj Cukýše.. Upřímně jsem po smrti druhého morčete nenašla odvahu na pořízení kamaráda Duckiemu, ale on vypadá, že sám je snad i šťastnější, má hromadu pozornosti a jeho oblíbeného jídla.
Veselé Vánoce a šťastný nový rok
23.12.2019
Přejeme Vám klidné prožití vánočních svátků, bohatého Ježíška a hodně štěstí, zdraví a úspěchů v roce 2020. Snad nám dvě dvacítky přinesou štěstí!
Vítej doma, Pepo!
10.12.2019
Po Ríšovi nám bylo smutno a asi osud nebo co, ale v okolí se objevil inzerát, že někdo daruje králíka, kvůli alergii (klasika). Pan Pepa byl ve skutečnosti spíše danajským darem, ale jak se říká, darovanému králíku na chování nekoukej, vypadá to, že si s Pepanem užijeme ještě hodně srandy.
Odpočívej v pokoji, Ríšo..
7.12.2019
Dneska nás bohužel opustil náš fousáč Ríša. Příznaky bohužel ukazují na králičí mor, přestože byl proti králičímu moru očkovaný. Ríša byl neskutečně hodný králík, nikdy nikoho nekousl, dokonce ani při stříhání drápků, což je co říct, rád se chodil mazlit, puberta u něj probíhala hladce a byl to perfektní skokan, dokázal vyskočit ze země na opěradlo křesla. Budiž ti odpuštěny všechny počůraný polštáře..
První zapřažení Toma
1.12.2019
Dneska jsem si poprvé sedla do sulky, kterou táhl Tom. Kůň, o kterém jsem ještě před měsícem říkala, že nikdy nebude tahat právě dneska, po 5 letech a 1 dni od toho, co jsem ho viděla poprvé a poprvé si na něj sáhla. Ještě 22.6.2019 na Velké ceně Cavalletta malých koní jsem ho odhlašovala z jízdy zručnosti na oprati, protože nechtěl jít dopředu a neustále se točil dokola, ani jsem to nezkusila a vzdala to předem a dneska, dneska se mi splnil sen. Tak už snad jen sepřáhnout tandem a páru, uvidíme, kdy se k tomu odhodláme.
5 let s poníky
30.11.2019
Dneska je to přesně 1827 dní, co mám doma tahle úžasná stvoření. Na den přesně 5 let. Než tady začnu svou děkovnou řeč poníkům, rodině a všem ochotným lidem, musím poděkovat svýmu tátovi, přestože on si tohle velmi pravděpodobně nepřečte, chci, abyste věděli, že on byl ten, kdo v zárodku udělal, podle mě, jednu z nejšílenějších věcí jeho života a tyhle 2, tenkrát naprosto ošklivý, odstávčata koupil. Tati, vím, že si toho musel několikrát litovat, schytal si bídu od mámy, že si měl koupit 2 ovce, nespočetněkrát jsme se zhádali jak psi, ale díky, díky moc, že mě i po těch 5 letech podporuješ a nezlomil jsi nade mnou hůl. Vlastně děkuju i zbytku rodiny, že se mi o hajtřičky starali, pomáhali a sem tam schytali smršť stížností na všechno a na všechny.
Ale ze všeho největší dík patří mým zlatým stvůřičkám, že mě ještě nezabily, ačkoli já bych si zpětně za spoustu věcí otloukla hlavu o zeď. Všechny moje závodní úspěchy vem čert, kokardy jsou jen kusy látky, poháry kusy kovu. Pro mě bude napořád největším úspěchem věc, kterou bere 99,999% lidí za samozřejmost a to je to, že ke mně kůň přijde. Jen tak. Sám. S radostí a přáním jít něco dělat. Protože pro mě byl jednoznačně nejhorší první rok, kdy se ponclové první 2 měsíce nenechali chytit, pak jsem byla naprosto frustrovaná z toho, že neumí chodit na vodítku (jo, brala jsem to jako automatickou věc, nenapadlo mě, že se kůň musí naučit i takovou "banalitu"). Doteď občas s úsměvem vzpomínám na to, kdy ke mě ti zvědaví opičáci sami přišli, dobrovolně, nezapomenutelnej pocit. Ze začátku jsem se naučila několikanásobně víc věcí já od nich, než oni ode mě. Třeba to, že trpělivost růže přináší a že čím víc dáte koni času, tím víc se vám za to později odvděčí. Vlastně jsem i díky nim narazila na spoustu fajn lidí od koní, někteří z nich mi velmi pomohli v mých úplných začátcích, nemá cenu je označovat, vím, že oni vědí, když to čtou. Na jiné jsem narazila cestou a i jim jsem moc vděčná, v některých mám moc dobré přátele i z té nekoňské stránky. Samozřejmě má každá mince dvě strany a je tu pár lidí, kteří o mě tvrdí, že to co jsem s koňmi dokázala není moje práce nebo mi tenkrát radili, že s mými zkušenostmi je ideální maximálně kůň plyšový.
V loňském roce se mi splnil můj sen - zapřáhla jsem si Míšu. Letos mi tenhle sen splní Tom a příští rok by to snad mohla být i ta má vysněná princeznovská pára. Možná nejsou nejhezčí, ale jsou moji a pro mě jsou, byli a budou nejlepší .
Laf ju tů d můn end bek, čuníci!!
Vítej, René/Duckie/Kvíku..
29.11.2019
Dneska Eliška dovezla ze školního statku SZeŠ v Čásalavi morčecího kluka, protože Maxík steskem po Cookiem dost pohubl. Původním jménem "René von Čáslav", pak byl přejmenován na Duckieho podle jeho zakroucených chlupů na zadku, jako mají kačeři a momentálně mu neřekne nikdo jinak než Kvík nebo Kachnič. Max ho přijal hned, ale Ríša se s ním chvíli nechtěl bavit a nepěkně ho šikanoval.
Sbohem, Cookie..
18.11.2019
Ještě včera vesele běhal po pokoji, který u nás mají morčata vyčleněný jen a jen pro ně. Dneska jsem ho při krmení našla mrtvého, podle všeho asi infarkt, což není u morčat bohužel nic neobvyklého. Na to, že měl vrozené vady na obou očích si myslím, že s námi prožil krásné 2 roky morčecího života. Snad máš při mazlení komu čůrat na kalhoty i tam za duhovým mostem, Cukýši..
Napsali o nás: Vzpomínka na Národní výstavu NPS 2019
4.10.2019 | Text: Iveta Lewingerová a Rafifa Hamoudová | Equichannel
„Letos již podruhé získal titul Grand šampiona valachů v sekci B šestiletý Hugo Junior (maj. paní Markéta Schindlerová) a titulem Reservního Grand šampiona byl oceněn valach Henry (maj. pan Jiří Honzák)."
Napsali o nás: Velká cena Cavalletto v Opřeticích
26.7.2019 | Text: Iveta Lewingerová a Rafífa Hamoudová | Equichannel
„V kolekci tří předvedených dospělých valachů byl nejlépe hodnocen šestiletý Hugo Junior (Grand šampion valachů sekce B) v majetku paní Markéty Schindlerové. Reservním Grand šampionem se stal o rok mladší Harry, reprezentant Shetland Sisters Show Teamu."
Vítej doma, Happy
16.7.2019
Z neočekávaného spojení Ája + Luk jsme se rozhodli nechat si hnědou fenku. Happy se tedy stává Káji prvním psem. Tak tedy vítej trvale u nás!
Sbohem, Luku..
22.6.2019
Dnes nás bohužel opustil Luk, velmi pravděpodobně byla příčinou jeho smrti otrava krve, která nastala po tom, co si i přes veterinárn í límec vykousal stehy po operaci zlomené stehenní kosti.
Napsali o nás: Countryside Pony Show s bohatou účastí
20.6.2019 | Text: Iveta Lewingerová a Rafifa Hamoudová | Equichannel
„V sekci B nestartovali žádní hřebci, ale zato jsme mohli vidět dobře obsazenou třídu valachů. Zde dominoval valach francouzského chovu EBF Johns Only You (JKM Team), který porazil tři české odchovy zapsané v RHVK. Reservním grand šampionem valachů se v této sekci stal Harry (Shetland Sisters Show Team)."
Pozn.: Harry ani Henry nejsou český odchov
Neplánovaný vrh štěňat
18.5.2019
Dnes se bohužel Áje narodilo 7 štěňat - 3 psi a 4 feny, podle vzhledu je 100% jejich otcem Luk. Nikdo jsme nečekal, že by starý pes, který sotva chodí oplodnil fenu. Na Áje ani nebylo vidět, že je březí, takže jsme s tím nemohli nic udělat. Sice žili odděleně, ale asi někdo jedno špatně zavřel dveře. Budeme se snažit najít jim nové domovy a snažit se neopakovat tuto chybu.
Členství v ACHMK
4.6.2019
Dnes jsem se stala členem Asociace chovatelů miniaturních koní, uvidím, co mi to přinese, kromě zlevněného startovného. Od doby co máme poníky (a flatku), jsme ještě v žádném svazu, klubu nebo asociaci nebyli.
Napsali o nás: Koně & Hříbata 05/2019: Starám se o ...
05/2019 | Text: Jana Honzáková
V květnovém čísle časopisu Koně & Hříbata můžete najít rozhovor na 5 stran v rubrice "Starám se o ..." o Tomovi s Míšou doprovázený fotkami K. Kopcové, L. Solčanské a V. Krále.
4 leté výročí s poníky, nové video na youtube
3.12.2018
30. 11. 2014 - den, kdy mi poníci změnili život. Jak už jistě víte, naše začátky nebyly lehké, rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem. Několikrát jsem to chtěla vzdát, neúspěchů bylo tolik, že by se to ani nedalo spočítat. Jsem pyšná na kluky i na sebe za to, že teď jsme někde, kde jsem si nikdy ani nepředstavila, že bychom někdy mohli být. Přesto máme před sebou ještě dlouhou cestu. Chtěla bych poděkovat rodičům a kamarádům ,že to se mnou nevzdali a podporovali mě, moc si toho vážím. A o hodně menší dík patří také lidem, kteří si
mysleli, že to nikdy nikam nedotáhnu, je to určitý způsob motivace..
Nový člen týmu - Ríša
25.11.2018
25. 11. 2018 přinesl táta domů malého, dlouhosrstého králíka, dlouho přezdívaného "Králík", nakonec se uchytilo jméno Ríša. Kája ho dostala předčasně k narozeninám. Do budoucna bychom rádi zkusili králičí hop. Ríša je mazlivý, nekouše, akorát vymýšlí neplechy (okusuje kytky a čůrá po sedačce).
Vysvětlení naší neúčasti
7.8.2018
Mnoho z vás mi psalo, proč jsme nebyli na akcích, které byly naplánované, ale nakonec jsme nedorazili..
14.7.2018 - MVP Mladá Boleslav - Jessie bohužel začala 29.6.2018 hárat
4.8.2018 - Podleská Tlapkiáda - sušili jsme koním otavu, tudíž jsem si nemohla dovolit odjet, při dělání sena ze 3 hektarů je jeden chybějící člověk znát
11.8.2018 - KVR Třeboň - měla jsem v plánu jet, ale nakonec jsem nehlásila kvůli tomu, že Jess měla zánět spojivek
Noví členové týmu - Ája a Fík
29.7.2018
Dnes se naše smečka rozrostla o 2 5 týdnů stará zachráněná štěňata. Fenka se jmenuje Ája, pejsek Fík, nejspíše jsou, podle vzhledu rodičů, kříženci belgického ovčáka a tibetské dogy.
Naše první společné zapřahání
19.7.2018
Dnes se konalo naše první zapřažení Míši do sulky. Byl moc šikovný, rychle vše pochopil a ani se nevztekal, choval se jako profesionál, co tahá sulku už léta.. :)
Nový člen našeho týmu - Loki
29.6.2018
Ode dneška je náš tým rozšířen o adoptovaného pejska z útulku, nejspíše křížence bígla a labradora.
Odpočívej v pokoji, Týno..
15.1.2018
Dnes nás bohužel ve 13,5 letech opustila naše milovaná Intuition The Best Baron "Týna". Odešla pokojně ve spánku na stáří. Ačkoli byla Týna především psem rodinným, měla za sebou i jednu pracovní zkoušku a jednu národní výstavu, dovolte mi Vám tyto úspěchy připomenout.
Ve svých 10 měsících složila 25.6.2005 v Kařezu OVVR v I. ceně s bodovým ziskem 224 bodů, za což si vysloužila 5. místo z 8 psů.
12.11.2005 se Týna zúčastnila Národní výstavy psů Praha konající se v areálu PVA Letňany. Ve třídě mladých fen získala od pana posuzovatele Mgr. Milana Hampla známku VD s posudkem "mladá fena, 14 měsíců, tmavé oko, správně nasazený slech, nůžkový skus, suchý dlouhý krk, správné úhlení hrudních i bederních končetin se správnou mechanikou, hřbet za kohoutkem měkčí".
Zdravotně na tom byla dobře, jen zadní nožky poslední půl rok trochu nefungovaly, čemuž se není co divit, když měla DKK 3/1.
Teď už jí nic netrápí, doufám, že tam má hodně loupáků, piškotů a šišek :)
Plány do sezóny 2018
3.1.2017
Sezónu 2018 si buď naplánuju div ne na hodiny přesně, nebo se na to vykašlu. V letošním roce mě čeká autoškola, budu se snažit udělat zkoušky se psem a uchovnit jí, budu s ní muset oběhat poměrně dost výstav (letos už bych chtěla ke krajským výstavám přidat alespoň jednu klubovou a jednu celorepublikovou). Co se týče školy, budu mít celý květen praxe a taky se už budu muset pomalu ale rychle začít připravovat na maturitu, která mě čeká na jaře v roce 2019. Možná někteří z vás neví, že už se náš Shetland Sisters Show Team rozrostl o 2 morčecí kluky, z nichž by měl být jeden poměrně výstavně úspěšný, tak bych s ním jen tak pro srandu chtěla zkusit jednu výstavu, jen jako novou zkušenost. A taky začnu být letos dospělá a budu muset dělat asi tak 257684139 věcí sama.
Rozhodně chci letos stihnout s koňmi jednu výstavu, jarní procházku, huberta a jedny skokové závody, nějaké soustředění a alespoň 3 semináře! (haha Jančo, sni dál..)
Tak hurá vstříc novému roku a novým zážitkům. Uvidíme, co si pro nás tento rok přichystá!
Zhodnocení sezóny 2017
3.1.2017
Sezóna 2017 byla nejkratší sezónou, kterou jsme spolu zatím za 3 roky měli. Zúčastnili jsme se v dubnu skokového soustředění a v říjnu Huberta. Na začátek bych asi shrnula „mé závodní ambice“, v tom druhém bych ráda rozvedla vše, co se v uplynulé sezóně stalo, ale netýkalo se to závodů.
Na začátku sezóny jsme měli naplánovanou již tradiční První jarní procházku v Pastuchovicích, ale byla jsem nemocná. Následovalo soustředění na Przechwozdu, pak jsem chtěla jet na výstavu do Opřetic, ale měla jsem oholené koně, tak to nešlo, zaprvé jsem je měla oholené „jen z půlky“ a zadruhé se shetlandi jako takoví na výstavu holit nesmějí (i když tato výstava nespadala pod SCHSHP, které bychom se stejně nemohli účastnit, ale pod ACHMK). Výstavy v Nebanicích a Plasech jsem si nechala ujít kvůli nevyhovujícímu složení rozhodčích. Zbývající závody pořádané ACHMK jsem ´vzdala´ kvůli přílišné vzdálenosti od nás do Litohoště, která je zhruba 4 hodiny, Przechwozd Tour jsem si nechala ujít zcela záměrně. Letos jsem ani neplánovala vyjíždět na nějaké westernové závody, z minulého roku jsem stále značně znechucená.. Huberta v Pastuchovicích jsem vynechala, jelikož jsem měla koně ustájené jinde než obvykle a bylo to zbytečně daleko, hubert pořádaný stájí Acro Farm jsem vzdala, protože byl (asi jako všechno ostatní) přesunut z okolí Benešova do Litohoště. Měla jsem v plánu i pár seminářů, ale buď byly zrušeny nebo naplněny dřív než jsem se stihla přihlásit, nebo byly příliš daleko.
„Nezávodní období roku 2017“ = normální život nás a našich koní bez jakýchkoli závodů.
Rok 2017 začal sněhem, pokud se nemýlím. V únoru jsem poprvé Míšu zapřáhla, měla jsem z něj naprosto skvělý pocit! Během března už přestalo být všude bláto, tak jsme začali pomalinku pracovat. Od vykastrování jsou kluci naprosto úžasně kontaktní, snaživí a dělají vše, co mi na očích vidí. V dubnu jsem začala koně připravovat na nadcházející soustředění, oprášili jsme „přiježděnost“ a něco malého si sem tam skočili. Květen byl pro koně poměrně volným měsícem, jelikož jsem měla 2. a 3. týden v květnu praxe. V červnu se nic zajímavého nedělo, začali jsme lehce trénovat na plánované Nebanice jízdu zručnosti jak na ruce, tak na opratích a sem tam nějaký skůček. První týden v červenci jsme byli s kluky „na dovolené“. Zbytek prázdnin (a následně až do poloviny lstopadu) byli kluci ve Varech, kde byli v režimu 24/7 a bylo na nich vidět, že jim to velmi prospívá. Ve Varech se nic moc nedalo nikam chodit, ale párkrát jsme vyrazili prozkoumávat tamní lázeňské lesy (a vždy jsme se ztratili, nutno dodat). Ve Varech bylo ve výběhu hodně místa a navíc super větve + příkop (jakože fakt příkop), takže jsem s kluky trénovala na lonži, na lonži přes kavalety a díky příkopu jsem je naučila skákat vysoko a daleko. Od začátku školního roku to šlo se mnou a s koňmi z kopce, vlastně jsem na ně přestala mít čas. Jsem ve třeťáku a učitelé si nejspíše řekli, že nás umučí ještě než dojdeme k maturitě, nebo jim konečně došlo, že jsme o půl roku pozadu? No nevím.. Teď jsme za poníky byli během svátků a protože bylo hnusně, měla jsem spoustu času na uklízení, takže jsem vymyla držáky na sůl, kyblíky, vysmýčila pavučiny, zametla, uklidila v seníku, uklidila v koňoskříni, namazala jsem uzdečky, umyla vlek a decentně poklidila v pokoji (aby se neřeklo, že jo..). To jsem stihla za jeden den, nevím co to do mě vjelo, asi jsem se jen hodně nudila :dd
Co se týče té nezávodní sezóny, troufám si říct, že to byla jedna z nejvíce užitých!
Přeji vám do nového roku hodně zdraví, štěstí, úspěchů a takovejch těch dalších věcí.
Nový člen týmu - Cookie
16.12.2017
Ode dneška je náš tým rozšířen o samečka anglického cresteda - Bellissimo Cookie.
Tříleté výročí s poníky
30.11.2017
Dnes jsme oslavili 3 roky od doby, kdy máme poníky. Na počest naší tříleté oslavy jsem udělala video na youtube, na které se můžete podívat zde: www.youtube.com/watch?v=49AGJS8hTBc
Nový člen našeho týmu - Max
7.9.2017
7.9.2017 jsme si dovezli novou posilu do našho týmu, samečka amerického cresteda Maxe.
Jessie - královna sociálních sítí
26.8.2017
Ano, čtete správně, i Jessie má svůj facebook a instagram. Sledovat jí můžete zde:
instagram: www.instagram.com/flat_coated_jessie/
facebook: www.facebook.com/jessieFCR/
Nový člen našeho týmu - Jessie
5.5.2017
Na prvního Máje jsme si domů přivezli, po náročném víkendu na Przechwozdu, prvomájové překvapení - Jessinku. Více se o ní dozvíte zde
První sáňkování
14.2.2017
11.2.2017 jsem si poprvé v životě zapřáhla Míšu do sáněk ♥ ♥ (samozřejmě po předchozím trénování). Míša tahal krásně, zkoušeli jsme to jen chvilku, cca 10 minut, abychom mu to moc neznechutili a byl opravdu moc šikovný a udělal mi velkou radost. I přes to, že na druhé straně parku schválně stáli s velkými koňmi se Míša choval jako pašák a ani na ně neřehtal, jen na ně chvíli koukal a dělal jako by tam nebyli, dokonce chtěl se sáňkami i klusat sám od sebe, to jsme mu ovšem nedovolili, aby to na něj nebylo moc (s prázdnými sáňkami klusal, zkusili jsme i pár cvalových a choval se jako když tahá už několik let).
Největší radst mám z toho, že jsme k finální fázi jednoho z mých největších snů došli svépomocí a nepotřebovali jsme k tomu žádného trenéra :)
Úprava zubů
23.11.2016
20.11. 2016 naše kluky navštívila paní zubařka z www.konskezuby.cz a kluci se chovali vzorně :) Míša nemá rád veterináře, ale při úpravě zubů se ani nehnul - narozdíl od Tomáše :D
S přístupem paní doktorky jsem byla velmi spokojená a určitě jí doporučuji! :)
Kastrace
27.10.2016
Od 24.10.2016 jsou kluci bez kulek :) bude to lepší pro nás i pro ně. Kastraci zvládly bez komplikací a jsou z nich veselí valášci :) :)
Cirkusové kousky
24.4.2016
Zdravím :) dneska se stal zase zlom v našem výcviku. Míša při povelu pro úsměv začal už normálně flémovat a vydrží v tom tak 3 vteřiny, což je pro nás velký pokrok!! A Tom si dnes poprvé lehnul na povel, zlatíčko šikovné :) ♥ ♥ a nevím, jestli dál pokračovat ve Španělském kroku (Tom už se naučil nohu zvednout, ale nějak nám chybí ten krok - pohyb vpřed :D) nebo jestli ho vypustit úplně a zkusit ho třeba až za rok.. mno uvidíme :)
Zimní radovánky
1.3.2016
Asi začnu tím, že "zhejtím" letošní zimu..
23. 12. jsem venčila psa v kraťasech a lehké mikině a dnes, 1. 3. 2016 jsem šla do školy a bylo sněhu po kotníky (a to bydlím v Praze!! :D). Taky je letos víc bláta než sněhu a naše výběhy by mohly konkurovat kde jaké bažině, nebo dnu vypuštěného rybníka.. je to otřes. Ale sníh si umíme s klukama pořádně užít :) za 2 roky se už budem prohánět na sáňkách tažených poníkem, ale i bez toho je s prckama sranda. Míša miluje koulování - občas mi při něm připomíná psa. A taky rád žere sněhuláky (odkaz zde www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=461518644032406&id=151815968336010). Tom zase rád rozbíjí led a následně se ho snaží sežrat :D
Pak jsme vzali kluky ven a asi 3x si s nima skočili kládu :) video v příšerné kvalitě tady www.facebook.com/Jan%C4%8Da-M%C3%AD%C5%A1a-151815968336010/?fref=ts
Mikuláš
5.12.2015
Tohle neproběhlo nijak prazvláštně, upřímně jsem od tý akce (akce pořádaná vesnicí, kde mám poníky → nikdy jsme se těhle aktivit jako rodina nezúčastňovali) čekala víc, ale co nadělám. Vzala jsem s sebou jen Míšu, protože Eliška ke koním tenhle víkend nejela a mě se nechtělo jít s oběma kentaurama naráz. Míšu jsem celou cestu prosila, aby držel klapačku a neřehtal - no vydržel to do doby, než jsme došli do "cílové destinace" (tohle slovní spojení se mi fakt líbí! :D). Myslím, že jsme sklidili větší úspěch než všichni čerti dohromady, které měl Míša na háku, ať se vedle něj třeba staví na uši, tak z Míšovo strany naprostý nezájem. Potom tam byl takovej "menší" ohýnek a protože jsme tam přišli před oficiálním zahájením (cca 15 minut před), tak se ten oheň teprve rozhoříval a všude lítaly jiskry a bála jsem se, že mu chytne ocas - ano, toho jsem se bála opravdu nejvíc. Míša na to jenom koukal :) A co taky patří k akcím, kam beru poníky?? Třeba „Jé hele mami koníček!" a samozřejmě i „Ahoj kobylko." To slýchám skoro neustále a nechápu, co k tomu ty lidi vede :D Míšu si ladím do černa a je to kobyla, ale o Tomovi, kterýmu moje Eliška dává fialovou a růžovou.. jo tak to je prostě hřebec!! (Toho, kdo nás moc nesleduje jsem právě nejspíš dokonale zmátla.. Míša i Tom jsou hřebci :))
Rok s poníky
1.12.2015
Včera (30.11.02015) to byl přesně rok, co poníky máme :) Omlouvám se, že je to den po, ale nestíhám vůbec nic, teď mám dost učení do školy a jsem ráda, že to stíhám dneska.. Rozhodla jsem se vám ve zkratce náš rok popsat :)
Všechno to začalo 30.11.2014 tím, že nám poníky přivezli.. vůbec jsem tomu nevěřila, táta koně sliboval už několikrát :D. No a prostě tam na mě čekaly 2 malé bojácné chlupaté kouličky ♥ Nic, neuměli, nic neznali, byli to malinká miminka bez maminky, kterou jsem jim snad nahradila (teda doufám že alespoň láskou, mazlením a rozmazlováním :D). Začátky pro mě jakožto skoro nekoňáka byly opravdu těžké. Před našimi poníky jsem cca 2-3- měsíce jezdila jednu hodnou kobču (to bylo o prázdninách v roce 2012) a pak už jsem měla jen věci načtené z knížek, okoukané z netu, nebo jsem se ptala chovatelů a lidí, kteří s shetíky pracují. Ale teď se přezevšechno některým věcím směju :), mám-li být konkrétní, tak to bude třeba to, když jsme poprvé dávali Tomovi kousek rohlíku. Když se dotknul ruky lekl se a ucuknul, když se dotkl rohlíku leknul se a ucuknul, nebo pak ani nevěděl, jak má ten rohlík kousat, kousl do něj a lekl se křupnutí (což mi připomíná, jak tenhle víkend žral kus ledu a taky se málem po.. když ho rozkousnul a on se mu v tlamě rozpadl na 3 části). Pak si taky vzpomínám, že Tom po tom, co přišel na to, jak se žerou rohlíky začal zívat a my si s mamkou myslely, že se mu rohlík zasekl v krku a nutily ho, aby se napil :D dnes už vím, že kůň zívá třeba 3-5x za sebou :D
Podzimní pokroky poníčků
24.10.2015
Přelom října a listopadu se u nás nesl v duchu pokroků našich 4nohých kamarádů :)
Na 2 lonžích už jsem naučila chodit nejen Míšu, ale už to celkem zvládá i Tom a to bez vztekání a "protitlaku" (dřív šel hlavou proti mě, nechápal co po něm chci atd.) Teď už jen odstranit sklánění k trávě a budu na sebe i na kluky hrdá :)
Potom jsem se snažila kluky naučit nějaký CK (= cirkusové kousky). Míša už ze dřív umí pusinku, kterou jsem se snažila naučit Toma, ale moc to nechápal. Míšu postupně učím úsměv (už tam nějaký náznak je :D) a Toma jsem se opět snažila naučit pusinku, ale pořád hrabal, protože chtěl pamlsky, tak jsem ho nechala chvíli hrabat a pak mu řekla povel hrabej, za který dostal pamlsek. Takže jestli Toma konečně něco naučím, bude to super. On je v tomhle trochu natvrdloň :D