2021

Co: XXIV. Národní výstava velšských plemen pony a cob

Kdy: 13. - 15. 8. 2021

Kde: Plasy

Pořadatel: Stáj Trawel Štichovice

Kdo: Janča, Kája, Míša, Tom, Brownie Domino

Posuzovatel: Ingrid Delaitare, Veronique Poisson-Maignan

​

Ve dnech 13.-15.8.2021 jsme se vydali do Plas. Za tu dobu, co mám poníky, to byly naše úplně první třídenní závody a bylo to super, poníci i my jsme měli spoustu času na odpočinek, jak to bylo rozložené do 3 dnů.

​

Míša

9. místo - trail na ruce junior s Kájou

8. místo - trail na ruce junior s Niki

1. místo - trail na ruce senior se mnou

4. místo - trail na ruce senior s panem učitelem matematiky

1. místo - Open Driving D

Res. Šampion Open Driving

5. místo - vozatajský parkur

​

Tom

2. místo - vozatajský parkur junior

​

Brownie Domino

1. místo - SHP standard pony roční

​

V pátek nás odpoledne čekaly jen traily, takže jsme s Kájou měly spoustu času na to, abychom zabydlely poncly v boxe a sebe v 5* all inclusive hotelu jménem Iveco Daily. Do trailu vyrazila jako první Kája s Míšou, kde měli nějaké menší neshody ohledně rychlosti , ale nakonec se jim povedlo urvat i mašli. Pak se na trať vydala opět Kája. S Tomem se jim nepodařilo přejít houpačku, jinak šli taky pěkně. Pak přišla na řadu Nikča, která si půjčila Míšu, po tom, co předvedl s Kájou jsem měla trochu obavy, hlavně po tom, co mi bylo řečeno, že měla koně v ruce jen párkrát, ale Míša mi ukázal, že je to pašák a že se na něj můžu spolehnout . Trail na ruce pro dospělé jsme šli s Brownínem jako první a nasadili jsme laťku velmi vysoko, nikomu se totiž nepodařilo překonat našich 39 trestných bodů (Brownín tímto výkonem překonal o 7 trestných bodů Míšův dosavadní rekord z parkuru na ruce z roku 2019 ). Brownínovi se nechtělo skákat, bylo to na něj hodně vysoký, doma neskáče, je mu rok tak jsme si to tak nějak prošli, docela mě překvapil, kde jsem čekala, že se zasekne, to prošel, co jsem myslela, že zvládne levou zadní, to stopnul, ale ve svém věku na to tak nějak má pořád právo... Pak jsem šla trail s Míšou, kde jsme zase nasadili laťku velmi vysoko a to tak vysoko, že se nikomu nepovedlo nás porazit ! Do třetice jsem vzala do trailu i Toma, ale to jsem mu pokazila pádem z kladiny (se dalo čekat, to mi totiž vůbec nejde) a spadl mi jeden míček, nicméně u Toma je každými závody vidět obrovský posun vpřed! No a protože Míša byl ten den nějak v kurzu, tak si Míšu vypůjčil do trailu i nějaký pán, říkejme mu učitel matematiky, který nás s Míšou málem porazil, ale protože Míša ví, kdo ho krmí, tak jednou vyšlápl a byly z toho trestné bodíky a konečné 4. místo . Pro mě bylo vítězství v trailu velkým překvapením, protože jsem si vždy myslela, že prcek nemá šanci porazit velké coby.

​

V sobotu měl Brownín volno a Míšu čekal driving s vozatajským parkurem a Toma jen vozatajský parkur. Z drivingu s Míšou mám pořád smíšené pocity, plácali jsme se sem a tam, moc se nesoustředil, úlohu jsme jeli s takovou zvláštní úpravou, protože se mi poprvé nepovedlo trefit diagonálu tak, abych byla spokojená. Největším překvapením pro mě bylo to, že Míša zacouval, sice opět na opravný pokus (mám talent na zastavování sulky v díře). Naši třídu jsme vyhráli, protože tam byl sám a největším překvapením pro mě byl zisk Vicešampion Drivingu, doteď to nechápu. Posuzovateli bylo pochváleno to, že ho prý hezky vodím a dobře pracuji s opratěmi Protože jsem se díky zisku tohoto titulu dostala s Míšou do celkového šampionátu podsedlových a zápřahových tříd (hlavně, že jsme to v pátek rozebíraly, kdo kam chce a nechce, že? ), tak jsem pak neměla dostatek času a klidu na přípravu na parkur, takže parkury jsem s oběma poníkama úplně pokazila. Tom šel moc pěkně, ale pořád jezdíme opatrně a já jsem nebyla 100% soustředěná, doslova se mi málem upekl mozek, venku bylo v tu dobu něco málo nad 30 stupňů ve stínu. S Míšou už to bylo o trochu lepší, šel fakt parádně, v celém parkuru jen 2 shozené míčky, škoda toho, že vyhnul 9. překážku, asi jsem nějak ztratila soustředěnost po výjezdu z maratonové překážky, ale i s naším kroužením kolem kolbiště jsme nebyli poslední, o to víc by mě zajímal výsledek, kdyby tu 9 projel, jsem na něj hrdá a doma mu všechny kužely polepím číslem 9, aby si na něj zvykl . Parkur s Kájou a s Míšou jela jako přísedící Jana, za což jí moc moc moc děkuju, snad z toho nemá psychickou újmu Kája s Míšou dokonce i cválali, ale rozhodně to bude chtít ještě mnoho a mnoho tréninků. Sobota prostě nebyla náš den, rozhodně ne pocitově

V neděli měli flákando kluci a Brownína čekala výstava. Bohužel byl Brownín ve třídě zase sám, tak si odnesl žlutou mašli a pochvalu, že je hezky vykoupaný a výtku za to, že má moc chlupatou hlavu. Brownín se choval slušně, dokonce si nechal na hlavu nasadit kokardu, což je od Chuchle pokrok... cvičně jsme si dali i šampionát mladých, ale tam na Brownínka bude čekat kokarda třeba až příští rok

Na závěr bych chtěla poděkovat všem, co nám během víkendu nějak pomohli, drželi koně, půjčili bič, povídali si, dělali dobrou náladu, vzali nás mezi sebe... ráda jsem vás všechny viděla a pár nových poznala

Taky bych chtěla poděkovat pořadatelům a všem ostatním pomocníkům, že sebrali dostatek odvahy na pořádání 3 denní akce a doufám, že následující roky bude výstava rozdělená opět do 3 dnů, protože je to super! Plasy jsou prostě srdcovka, závody, ze kterých, i když člověk neveze mašli, odjíždí s tím, že si to užil, protože ta atmosféra je prostě nepopsatelná, ta se musí zažít!

Příští rok se určitě v Plasech uvidíme zase!

Foto: BehJir, Martina Behenská, Jana Viedmannová, Tereza Katerina Petkova